To byl víkend…

  7.2.2009 na víkend, kdy se v Brně konala Mezinárodní výstava psů DUO CACIB Brno, opravdu nezapomenu. Ovšem ne jako vystavovatel, ale nešťastný řidič, kterého zklamou koně pod kapotou. V sobotu si náš babinec naplánoval výlet na tuto výstavu s tím, že nevystavuji žádného ze svých psů, a tak si budu moci výstavu náležitě užít. Opak byl pravdou.

Při cestě na dálnici, kousek od cíle, se mi na palubní desce rozsvítily všechny kontrolky a moje Felda přestala poslouchat. Při té smůle se mi podařilo sjet z dálnice na přilehlou benzínku a skrýt se tak před všemi úskalími dálnice. Hlavou se mi honilo tisíc myšlenek, jela jsem přesně na čas. Při pohledu na hodinky bylo půl desáté a já věděla, že to nestihnu. Následovala nespočet telefonátů, jak z téhle šlamastiky ven. První naší spásou byla kamarádka Saša s Honzou, kteří nás z benzínky dopravili na výstaviště. Měla jsem štěstí a dohnala se ke kruhu v okamžiku, kdy přišli na řadu maďárci. Bohužel hlavu jsem měla plnou akce – odvoz mého auta zpět k domovu, a tak jsem nezískala ani katalog ani výsledky. Během hodinky jsem se musela vrátit zpátky k autu, protože mi volali „že si pro nás jedou“.  Podařilo se mi udělat pár fotek, pozdravit pár přátel a zase zmizet. Proto se moc omlouvám všem, že jsem zmizela jak pára nad hrncem :o(   ale byla jsem ráda, že se vůbec dopravím domů. U auta už na mě čekal švagr se známým, naložili auto a hurá k domovu. Dianka, Marci a babi  mezitím sedly na vlak a udělaly si výlet vlakem. A to jsem Diance slibovala při zpáteční cestě návštěvu Dinoparku ve Vyškově. Úspěšně jsme dojeli do Uh.Brodu, kde jsem auto nechala a jela domů. Doma jsme ještě následně naložili druhou autobaterii a jeli zkusit, jestli to není jen baterka, bohužel není a tak ortel o opravě se dozvím až zítra,co se mi na auto podívá profík. Musím poděkovat všem co mi pomáhali řešit tuhle svízelnou situaci, jmenovitě Honzovi, Saše, Tondovi, Romanovi, Jožkovi, Jarovi a Jarkovi. Ještě, že mám kolem sebe tolik obětavých přátel. Dál se ani nezmiňuji o tom, že to byl vážně den blbec, protože se mi podařilo ještě pár nešťastných kousků, že jsem večer zalezla do pelíšku a myslela si, že bylo lepší ráno z něho ani nevylézat. Mohlo by se zdát, že tím má smůla končí, ale kdepak.V neděli se mi pak nepodařilo zrealizovat odvoz z Uherského Hradiště, který jsem si v sobotu večer domluvila. Smířená s tím, že mi tahle výstava není souzena, jsem zůstala doma.

Mrzí mě hlavně to, že jsem v sobotu slíbila, že se v neděli ukážu a stihnu co jsem měla v plánu. Zdravím přátele na Slovensko, kterým jsem slíbila, že se určitě uvidíme. Ale člověk plánuje a ne vždycky to klapne podle představ :o/

  Abychom si zlepšily náladu, vyrazily jsme v neděli s Diankou na dětský karneval, který byl pořádán v prostorách sportovní haly v Nivnici. Dianka se proměnila v divokého kocoura a náležitě si karneval užívala. V tombole se na nás usmálo štěstíčko a Dája si domů odnesla panenku a cukrovinky. Tak aspoň veselý závěr tohoto náročného víkendu.  

Odkaz na fotky :

      http://tajemstvi.rajce.idnes.cz/MVP_BRNO_7.2.09_sobota/#album