Připrava na LZ v Buchlovských horách

Abychom utekli při výcviku před horkým sluníčkem, domluvila jsem se s kamarádem Jarkem, že vyrazíme do stínů lesa na trénink lesních zkoušek. Protože naše honitba nemá dostatek lesa, požádala jsem o pomoc přítele z lesní honitby v Buchlovských horách, kde nám byl umožněn výcvik a využití jejich připravených drah na barvy. Buchlovské hory mají svá krásná zákoutí s hradem Buchlovem, který je v širém okolí nepřehlédnutelný. A také hned po příjezdu se nám naskytl úžasný pohled na pasoucí se tlupu jelení zvěře čítající 17 kusů holé a dva jeleny. V tu chvíli jsem také zjistila, že jsem si sice vzala foťák, ale karta zůstala doma :o(( Takže můžu zůstat jen u vyprávění bez fotek. Ze všeho nejdříve jsme si prošli odložení, nahánění, šoulačku a závěrem barvy, které byly dvě hodiny staré. Pro Koru to byla premiréra, protože o lesních zkouškách zatím neuvažujeme, spíše se chceme soustředit na vodní práce. Hlavní roli dnešní přípravy na LZ měla Jarova fenka NKO Cita, ti pujdou zkoušky v červenci. Ale i tak jsme se nedaly a všechno zkusily. Kora je opravdu divoška a tak už teď vím, že bude problém ji dostat do klidů, aby se mi nevrtěla na šoulačce, šla pomalu a pořád někam nespěchala. To že jede jak buldozer mi předvedla i na barvě, takže máme co zpomalovat :o), ale udělala mi obrovskou radost, když mi na konci barvy začala pěkně hlásit. Zatím jsme hlásiče trénovaly jenom doma a v lese to bylo poprvé. A ten, kdo zná hlásiče v lese, ví co je to za úžasný pocit. Tak uvidíme, jak nám to půjde v budoucnu. Lesní zkoušky u nás na okrese budou za dva měsíce, takže i Jarek s Citou, kteří potřebují vychytat pár mušek, mají ještě dostatek času. Hned jsme se domlouvali na dalším výcviku, tentokrát za přítomnosti lišky „bystroušky“. Doufám jen, že zas nenechám foťák nebo jeho části doma.