O nás
22 let psaný životní příběh s maďarským ohařem
Dobrý den,
jmenuji se Pavla Latinová Mičulková. S rodinou žiji v rodinném domku v obci Boršice u Buchlovic, okres Uherské Hradiště, část Moravy zvaná Slovácko 🙂 Aktivně se s manželem věnujeme lovecké kynologii, myslivosti a rodině. Jsem jednatelkou Mysliveckého spolku Šaranov Nivnice, kde se se svými psy aktivně účastním honů, dále jsem 10 let působila do r. 2020 jako členka kynologické komise při OMS v Uherském Hradišti a vidět mne můžete pravidelně jako rozhodčí na zkouškách loveckých psů. Mé oprávnění je posuzovat ohaře na Zkouškách vloh, Podzimních zkouškách, Zkouškách vodní práce, Lesních a Všestranných zkouškách ohařů. Od r. 2001 jsem členem klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů ČR, který mi za výcvik maďarských ohařů udělil bronzový vůdcovský odznak ke kterému jsem do ocenění za výcvik přidala v r. 2015 II. stupeň – stříbrný vůdcovský odznak, věřím, že si jednou splním i sen o zlatém vůdcovském odznaku. V roce 2016 jsem získala i důvěru od členů klubu chovatelů maďarských a hrubosrstých ohařů mým zvolením do výboru klubu. Od r. 2019 působím jako výcvikářka klubu KCHHMO.
S Maďarským ohařem jsem se poprvé setkala v r. 1997, kdy můj kamarád, myslivec, měl doma psa BARa z Hluckých polí. Měla jsem možnost poznat jaké plemeno je povahou, učenlivostí i věrností svému pánovi. A tak když přišlo na pořízení psa pro myslivost, bylo rozhodnuto 🙂 Můj první maďarský ohař přišel do naší rodiny v dubnu roku 2000. V té době nebylo jednoduché maďarského ohaře sehnat a štěňátek bylo jako šafránu. Plemeno nebylo v té době nijak výrazně rozšířeno a nebyl o něj tak velký zájem jako je dnes. V té době jsem oslovila chovatelskou stanici Z Hluckých polí pana Miroslava Ondry z Hluku, kam si jel pro štěně i můj kamarád. Štěňátko volné nebylo a já si řekla, že si teda rok počkám. Ale mělo tomu tak být a náhodou se mu uvolnilo štěňátko, pejsek a tímto okamžikem se začal psát můj příběh s Entym z Hluckých polí, kterému jsme doma říkali Endy a který v naší rodině prožil 13,5 let.
S Endym jsem jako naprostý začátečník, bez zkušeností absolvovala zkoušky vloh, následně jsme se vrhli s týdenní přípravou na speciální zkoušky z vodní práce a ten rok jsme absolvovali podzimní zkoušky. V mých začátcích mně hodně pomohl kynolog p. Fr. Zbraněk, kterému za to děkuji a je mi líto, že se po 15 letech odvrátil ode mne svým smýšlením.
Ale ke psům 🙂 Endy byl hodně vlohový a tak jsme zdolávali jednotlivé zkoušky „ani nevím jak“ Je fajn, že v dnešní době je tolik výcvikových akcí, které se pořádají, aby pomohli v začátcích, můžu jen doporučit, když jsem se takových akcí také zúčasňovala a kde jsem poznala spoustu nových přátelství, která trvají dodnes.
Kynologie a maďarský ohař mně nadchl natolik, že jsem chtěla mít doma chovnou fenku a tak jsem si ze Slovenska přivezla fenku Díszem Szecköréti. Desi byla moc šikovná, na roce a půl jsme spolu zvládli zkoušky vloh, speciální vodní práce, podzimní zkoušky. Ranou osudu byl výsledek DKK stupně 2/3. Zjištění to bylo velmi smutné, protože jsem se rozhodovala co dál. Jako budoucí chovatel jsem nehodlala na tak vysokém stupni DKK odchovávat štěňátka i když v dnešní době je chováno i na 3/3 🙁 Doma ovšem nemůžu mít neomezený počet psů. Konec to mělo šťastný, Desi jsem přenechala Jirkovi, který neplánoval chov, ale myslivecké vyžití. Z obou se stala nerozlučná dvojice a užívají si jeden druhého.
Přiběh pokračoval novým hledáním fenečky, která by působila do budoucna v mém chovu. Vybrala jsem jednu z nejstarších chovatelských stanic na Slovensku, a to ChS Selle (čti Šelle) pana Št. Hrnčára. A tady pokračuje můj příběh s fenkou Korou. Kora mně hodně naučila pochopit v loveckém výcviku. Neexistuje šablona na výcvik psa a pokud Vám to někdo tvrdí, není dobrým výcvikářem. Každý pes je osobnost a každý vnímá výcvik jinak. Stějně tomu tak bylo u Kory, která osobností je a díky ní jsem nasbírala další zkušenosti. S Korou jsme dosáhly na všestranné zkoušky, kde získala pracovní titul CACT, kterého si moc vážím, neboť já osobně neuznávám šampiony práce, kteří jsou získaní jen z ZV. Korča je chuťová fena pro práci, lov ale i velmi starostlivá matka. S Korou už po zkouškách něběháme, myslím že 10. různými zkoušek včetně memoriálu a Všestranných zkoušek, které Kora má, se každá fena maďarského ohaře chlubit nemůže. V dnešní době si s Korčou užíváme života a v sezoně spolu chodíme po honech. Další přírůstek přišel do rodiny v r. 2012, kdy jsem si pořídila fenečku maďarského ohaře, tentokrát až z Litvy, FOREVER Trio Mágija, která nese předky maďarsko finské linie, která u nás není, bohužel do českého chovu nezasáhne. Forever nesplnila zdravotní podmínku chovnosti a tak se stala parťačkou pro agility.
V r. 2013 vstoupila do naší rodiny fenečka velmi zajímavého rodokmenu DAFNÉ Boglarca. Do této fenky jsem vkládala veškeré naděje. Dafné je velmi temperamentní fena, chuťová při aportech, přitom poslušná. V rámci své výstavní kariéry dokázala v 11. měsících ve velké konkurenci získat vítězství v plemeni BOB a následně bodovat v závěrečkách ziskem Res. BIG v VII.sk. FCI a a Res. junior BIG VII. sk. FCI. Na poli zkouškovém zářila hned při zkouškách vloh kde ji vítězství uniklo o vlásek a následně na podzimních zkouškách, které vyhrála. Na poli zkouškovém budeme pokračovat během příštího roku dál. Podmínky chovnosti splnila ve svých 14. měsících a její kyčle jsou zdravé, tedy DKK 0/0. Věřím, že jsem v ní získala velmi kvalitní fenu pro chov a pokračovatelku Tajemství . V Tajemství jsme s Dafné odchovali velmi úspěšný vrh CH , J a L. Dafné je matkou tří vrhů.
Z vrhu CH jsem získala velmi kvalitní fenu CHERI Tajemství Karpat, které je matkou moje Dafné Boglarca a maďarský chovný pes Yasper of Skyrocket. Cheri je mými slovy tuleň, velmi poslušná a lehce ovladatelná fena, milá společnice ovšem temperamentní práce a pevného vystavování. Radost pohledět. Po své matce získala výborné úhlení předních i zadních končetin, výrazný hrudník a chuť do práce. Zdravotní výsledky vyšetření kyčlí DKK A a vyšetření očí prokázalo prostost očních vad. Cheri jako chovná fena odchovala v Tajemství své dva vrhy I a K. Mám radost, že svými úspěchy na výstavách jde ve šlépějích své matky Dafné. Chovatelský život nejsou jen úspěchy a tak zklámání přišlo, když opakované vyšetření DOV u Cheri Tajemství Karpat vyšlo jako predispozice. V ten okamžik jsem se rozhodla Cheri vykastrovat a dál v chovu nevyužívat.
Naše feny jsou nejen skvělými společníky a členy rodiny, ale i aktivně využívané v myslivosti.
Pavla Latinová Mičulková, chovatelka