Úspěšná čekaná

U nás v honitbě začali séct řepky a obilí. Nastává doba migrace zvěře, kdy jim kombajny berou jejich úkryty a to je ta správná chvíle zajít na čekanou. Osobně se musím přiznat, že jsem ještě letos na čekané nebyla, a více než myslivosti se věnuji výcviku Kory. Oním úspěšným lovcem se stal švagr Roman, když v podvečer, hned kousek za dědinou slovil kus divočáka. Když jsem se radostnou událost dozvěděla, neváhala jsem, vzala jsem Koru a jeli do pole. Než jsme dorazili na místo, Roman měl částečně divočáka vyvrhlého a Kora tak měla jedinečnou příležitost očuchat si střelého divočáka, který byl teplý a sálal z něj typický pach černé zvěře. Kora se pohybovala kolem něj v patřičné vzdálenosti, nedůvěřivě, velmi opatrně a štěkala (hlásila) co to dalo :o) Domů jsem odjížděla maximálně spokojená, když mi Kora předvedla co v ní je.